DJI Mavic AIR


DJI Mavic Air - výkonný drobek

Poté, co na trhu zabodoval Spark, DJI se rozhodlo pro zajímavý mix. Zúročilo znalosti ze svého kultovního Mavicu Pro a vytvořilo hybrid mezi Sparkem a právě Mavicem Pro. Mavic Air je tedy malý, skládací,  snadno přenosný, lehký a přitom vybavený kamerou na tříosém gimbalu. Kamerou schopnou točit 4K video a fotit do  formátu RAW. Jedinou vážnější chybou tohoto dronu je absence technologie přenosu OcuSync, DJI opět sáhlo po  WiFi jako u Sparku.

Mavic Air je slušně vybavený senzory. Tentokráte jsou antikolizní čidla jak zepředu tak zezadu, čímž předstihl i staršího bratříčka. Váha je solidní, 43 dkg vážně není tolik. Ovladač je stejného designu jako u Sparku a Mavicu Pro, co vidím jako vážný nedostatek, je absence displeje s telemetrickými údaji, který je velkou výhodou Mavica Pro a pochopitelně obou strojů řady Mavic 2. Mavic Air by si tuto vymoženost zasloužil.



WiFi přenos je poměrně kvalitní

Doba letu je takový střed mezi Sparkem a Mavicem Pro, pohybuje se reálně okolo 17 minut. Tedy za normálních podmínek. Tu nějaký větřík, tam chvíli sport mód.  Milé překvapení je fakt, že ačkoliv Mavic Air využívá WiFi, je znát, že se v DJI snažili o co nejlepší systém. Osobně jsem s tímto dronem dosáhl vzdálenosti 2 km v normě CE, což je impozantní. Hladký přenos jako u Mavic Pro však WiFi nezvládá. Kdo se postará o přepnutí do FCC, ten už má přenos hladší.



Kamera je na rozměry stroje výborná

Kamera je podle některých uživatelů lepší než u Mavic Pro, jiní se tomuto názoru do krve brání. Faktem je lepší datový tok u videa. Každopádně je příjemné, že odpadá rozostření obrazu, největší kámen úrazu u Mavic Pro. Na klepání do displeje mobilu, aby kamera doostřila, u Mavic Air naštěstí můžeme zapomenout. Je opravdu těžké rozhodnout zda je záznam lepší u Mavic Air nebo Mavic Pro. Každý vlastník hájí svůj stroj. Rozdíly jsou příliš malé, než aby to stálo za nějaký spor.



Design se povedl

Ačkoliv dávám přednost vzhledu Mavic Pro, uznávám, že Mavic Air má něco do sebe. Skládání ramen je podobné jako u Mavic Pro, tentokráte ale nenarazíme na skládací vrtule. Vyžaduje to pozornost při skládání, protože vrtule jsou opravdu jemné. Naproti tomu gimbal a kamera už nejsou gumičkovou tragédií jako na Mavic Pro. Velice rychle lze odejmout a nasadit kryt. Dobrý nápad měli v DJI s větším výběrem barev, každý si najde tu svou.



Bolístkou dronu je hluk

Mavic Air je zkrátka malý skládací dron se standardním vybavením pro natáčení a fotografování, svižný, doba letu je ucházející, dosah impozantní. Pokud někdo chce lehký a malý stroj a trvá na tom, že může pocházet pouze z dílny DJI a Parrot je pro něj nepřijatelný, je Mavic Air ideálem. Cena okolo 22 tisíc Kč je ucházející. Za velkou bolest ovšem považuji hlučnost. Podobně jako Spark, je i Mavic Air létající cirkulárka. 



Specifikace:

  • doba letu až 21 min
  • hmotnost 430g
  • stabilizace kamery pomocí tříosého mechanického závěsu
  • natáčení videa ve 4K (3840×2160) 30fps ve formátu MP4/MOV
  • pořizování fotografií v rozlišení 12MP ve formátu JPEG/DNG (RAW), 32 MP sférická panoramata
  • inteligentní letové režimy, pokročilé funkce ovládání gesty
  • přední, zadní a spodní senzory
  • 8GB vnitřní úložiště


Cena základního modelu se pohybuje okolo 21.990Kč

Cena ve verzi FLY MORE COMBO se pohybuje okolo 26.990Kč



Ukázka fotografií, pořízených DJI Mavic AIR

autor: BanaS, úprava Adobe Lightroom